První únorový víkend jsme zajížděli na palubovky Prostějova a Hladnova

Právě zápasy s těmito dvěma soupeři jsme vstupovali do ligy U14 na domácí palubovce. Oba soupeře jsme v listopadu porazili zhruba o 30 bodů. K oprášení staré slávy – zde jsou články z obou utkání.

V sobotu 7.2. jsme tedy jeli do Prostějova. Jak je již naším zvykem, čekali jsme ještě na dohrání domácího zápasu starších minižáků s Brnem, protože za starší mini nastupuje část hráčů hrajících i za U14. Jelikož se s Brnem prohrálo, jelo se za vcelku zdecimované nálady. Po první čtvrtině s Prostějovem to ovšem vůbec nebylo znát – tu jsme vyhráli 24:13. To bylo ale v tomto zápase naposled, co jsme vedli. Další 3 čtvrtiny jsme prohráli – 10:12, 11:18, 17:18. Kluci jako by se uklidnili, že to půjde samo a přestali bránit a bojovat a nechali Prostějov, aby se solidně rozehrál. To se mu také povedlo. Doslova nás ničil jednoduchou kombinací, na kterou nebyli kluci i po několika timeoutech schopni reagovat. Do „plných“ vůbec neumíme, a když kluci odmítnou makat v presingu a nedodržují základní obranné činnosti, je velmi zle. Ještě že se prostějovští kluci zalekli své druhé výhry v soutěži a tříbodové vedení pár minutek do konce neudrželi. Jedinou pochvalu, nebo spíš dík, od svých spoluhráčů si zaslouží Bruno da Silva, který dal 13 sekund před koncem vedoucí a rozhodující koš na konečných 62:61.

V neděli jsme nastoupili v Hladnově. Od první minuty zápasu jsme tahali za kratší konec. Ať se na mě trenéři a hráči z Ostravy nezlobí, ale nebylo to díky precizní hře Hladnova, ale bylo to jen a jen naší totální nedůsledností a neochotou bránit, makat na nohách, pracovat na svém hráči a nutit ho k chybě. Místo toho, abychom méně technicky vybavené kluky zatlačili pod jejich koš a brali jim míče a lehce skórovali, se kluci rozhodli nebránit a nechat se velmi jednoduše obehrávat 1:1, respektive 1:0 :o(( . Po jednoduchých koších se fyzicky zdatnější Hladnov rychle stahoval pod svůj koš, kde rychle vystavil zónovou hradbu těl, proti kterým nebylo sebemenší šance nájezdu. Elitního střelce z dálky bohužel v týmu nemáme, takže jsme velice rychle prohrávali o cca 20 bodů. V řeči čísel to vypadalo následovně – 1. čtvrtka 13:9, 2. čtvrtka !!!31:13!!!, 3. čtvrtka 19:19, 4. čvrtka !!!7:27!!!. Bohužel to klukům „seplo“ až 5 minut před koncem, že je mnohem lepší trochu víc máknout v obraně a sebrat jednoduše míč z presingu nátlakem na hráče a donucení ho chybné přihrávce, nebo přímo k sebrání míče a k následnému lehkémů skórování. Na začátku 4. čtvrtiny nám dal Hladnov koš a vedl již o 24 bodů. Pak došlo k „sepnutí“ a kluci jeli jak to umí nejlíp. Mít tak ještě o minutku více tak by to mohlo vypadat opačně, ale takové štěstí jsme neměli a tak jsem prohráli o 3 body – 68:71. Tímto samozřejmě klukům a trenérum Hladnova gratuluji k perfektnímu výsledku - zcela a po právu si ho zaslouží!